Hnutí za konec stigmatu duševního zdraví

Mluvit o tom
je odvaha.
Ne slabost.

Jsme lidé, kteří si prošli depresí, úzkostí nebo vyhořením — a mluvíme o tom nahlas. Jezdíme do škol po celém Česku, aby žádné dítě nemuselo mlčet a zůstat v tom samo.

Z besedy na základní škole
V číslech

Čísla, o kterých se mlčí.

1 z 5
lidí se během života setká s depresí nebo úzkostí
50 %
duševních onemocnění se poprvé projeví do 14 let věku
víc mladých dnes mluví o dlouhodobém smutku než před deseti lety
70 %
lidí o svých potížích nejdřív radši mlčí — a čekají, až to přejde

Orientační, zaokrouhlená čísla — vycházejí z dat WHO, Národního ústavu duševního zdraví a mezinárodních studií (Kessler et al., 2005).

Mýty, které drží
lidi v mlčení.

Kolem duševních nemocí koluje spousta polopravd — a právě kvůli nim se lidé bojí promluvit. Pojďme si je rozbít, jednou provždy.

Mýtus
„Silní to zvládnou sami."
Realita
Požádat o pomoc je jedno z nejsilnějších rozhodnutí, jaké člověk udělá.
Mýtus
„Deprese je jenom špatná nálada."
Realita
Je to nemoc jako každá jiná — a dá se léčit. Nevznikla leností.
Mýtus
„Když o tom promluvím, budu za blázna."
Realita
Mlčení izoluje. Slova spojují. Každý, kdo řekl „mám problém", byl statečný.
Mýtus
„Mě se to netýká."
Realita
Lidé s depresí chodí kolem tebe každý den. A většinou za to nemůžou.
Naši speakeři

Řekli to nahlas

Za dětmi nejezdí přednáška. Jezdí lidé, kteří si tím prošli — a mluví o tom vlastními slovy.

"

Poprvé jsem to řekla nahlas až na vysoké. Kéž by mi někdo na základce řekl, že to není moje vina.

"

Roky jsem si myslel, že jsem líný a slabý. Byla to nemoc — a dala se léčit.

"

První ataku jsem měla v deváté třídě. Nikdo ve třídě nevěděl, co se se mnou děje. Ani já.

"

Terapie pro mě nebyla přiznání porážky. Byl to začátek toho, že jsem se měl zase rád.

O projektu

Nejsme organizace shora. Jsme lidé, co to zažili.

mám depresi je otevřené hnutí lidí, kteří si prošli depresí, úzkostmi nebo vyhořením. Přáli bychom si, aby nám někdo už na základce řekl, že v tom nejsme sami.

Tak to teď říkáme dětem my — narovinu a bez příkras.

Besedy ve třídách

Osobní příběhy a otevřený rozhovor — ne přednáška, ale setkání s člověkem, který to zažil.

Školení učitelů

Jak poznat, že žák strádá, a jak s ním mluvit citlivě, aby se neuzavřel.

Materiály a kontakty

Kartičky a přehled, kam se obrátit o pomoc — pro děti i rodiče. Zdarma.

Pozvěte nás

Pozvěte nás do školy

Přijedeme, sedneme si s vaší třídou nebo sborovnou a budeme mluvit narovinu. Vyplňte formulář a ozveme se do pár dní.

Nechcete formulář? Napište nám na kohoutek.ja.2024@skola.ssps.cz.

Jak nakládáme s vašimi údaji

Údaje z formuláře (název školy, jméno, e-mail a telefon) používáme výhradně k domluvě besedy. Nikomu je nepředáváme a mažeme je nejpozději 12 měsíců po poslední komunikaci. O dřívější smazání můžete kdykoli požádat na kohoutek.ja.2024@skola.ssps.cz.

Pro učitele

Časté otázky

Pro jaké ročníky je beseda vhodná? +

Program přizpůsobujeme věku. Nejčastěji jezdíme za žáky 6.–9. tříd, máme ale i citlivější variantu pro 1. stupeň a formát pro střední školy.

Jak dlouho beseda trvá? +

Standardně jednu až dvě vyučovací hodiny včetně prostoru na dotazy. Delší nebo opakovaný formát rádi domluvíme podle potřeb školy.

Kolik to školu stojí? +

Besedy jsou pro školy zdarma — hradíme je z darů a grantů. Pokud to k vám máme daleko, oceníme příspěvek na cestu.

Je to pro děti bezpečné téma? +

Ano. Mluvíme citlivě, bez děsivých detailů a s důrazem na naději a na to, kam se obrátit o pomoc. Vždy se domluvíme s učiteli i školním psychologem.

Jak se na besedu připravit? +

Nic zvláštního není potřeba. Předem pošleme krátký materiál pro učitele a tipy, jak na téma navázat v hodině.

Jezdíte i mimo velká města? +

Jezdíme po celém Česku — od krajských měst po malé vesnické školy. Právě tam nás bývá nejvíc potřeba.

Potřebuješ pomoc hned teď?
Nemusíš na to být sám.

Nechce se ti volat? Napiš na chat Linky bezpečí.